Jaké to je být první Češkou na Everestu mezi samými muži a jak se horolezení stane Vášní? To vše se dočtete v rozhovoru s naší novou ambasadorkou Králou Kolouchovou.
Víme, že jste rodilý Pražák, ale jaké bylo Vaše dětství? Byla jste klasické panelákové dítě?
Já jsem vlastně křtěná Vltavou, narodila jsme se v Podolí, stejně jako kdysi moje máma a teď i moje děti. A jako malá jsem vyrůstala na rozhraní Vinohrad a Žižkova, kousek od Riegerových sadů. Takže dětství bylo úžasné, v týdnu jsme se ségrou lítaly v parku, o víkendech jsme s našimi pravidelně vyráželi do přírody.
Jaké sporty jste dělala v dětství?
Začala jsem s moderní gymnastikou, ale brzy se projevilo, že nejsem příliš éterické dítě a trenéři mě doporučili na sportovní gymnastiku. Tu jsem milovala, ale bohužel se ukázalo, že rychle rostu a že budu vysoká, což není pro tento druh sportu ideální. A tak jsem přešla na atletiku a nakonec jsem skončila u tenisu, který se pro mne stal na dlouho sportem číslo jedna. Měla jsem i sen, že jednou vyhraju Wimbledon.
Nutili Vás rodiče do sportu a nebo jste se na každý trénink těšila?
Když jsou vám tři - čtyři roky, tak ten první impulz zákonitě musí přijít od rodičů. Jasně, že se mi občas nechtělo, ale že by mě museli nutit, tak to ne. Sport byl v první řadě vždy zábava.
Jak se stane, že se člověk rozhodne vylézt Everest?
U mne to bylo o souhře okolností. Většinu života jsem se závodně věnovala nějakému sportu, to vás naučí disciplíně. K tomu jsem poměrně impulzivní, ráda reaguji na zajímavé podněty a když nějaký takový přijde a já se pro něj nadchnu, dokážu si jít za svým. Podobně to bylo i s horami. Když se mi v roce 2004 kamarád v Londýně zmínil, že se chystá lézt na nejvyšší horu Jižní Ameriky, Aconcaguu, spontálně jsem na něj „vystřelila“, jestli bych nemohla jet s ním. Následoval rok příprav a v roce 2005 jsem opravdu stála na vrcholu. Tam jsem definitivně podlehla kouzlu vysokých hor. Je to vysoce návykové – hned po návratu jsme začala plánovat další expedici. Přišla moje první osmitisícovka Cho Oyu a pak jsem dostala nabídku lézt na Mt. Everest... ale to by bylo na dlouhé povídání.
Co vše se skrývá za přípravou na Everest?
Spousta práce! Není to jen o velmi intenzivní fyzické přípravě, ale také o shánění sponzorů, k tomu veškerá logistika kolem příprav a organizace expedice. Navíc jsem byla standardně zaměstnaná, před expedicí na Chomolungmu jsem pracovala na plný úvazek v Londýně, tedy to bylo 12 velmi náročných měsíců před odletem.
Lze nějak natrénovat aklimatizaci na výšky?
Tohle se bohužel natrénovat nedá. Jsou lidé, kteří se aklimatizují bez větších problémů, ale jsou i tací, pro které jsou 3 000 m n.m. hraničních a výš už nemohou. Samotná aklimatizace na osmitisícovku trvá několik týdnů. Zjednodušeně řečeno, ze základního tábora opakovaně vyrážíte do vyšších postupových táborů a vaše tělo si tak na řídký vzduch postupně zvyká.
Jaké to je být samotná žena mezi samými muži?
Tohle neřeším. Beru to již jako samozřejmost a vlastně mi to i vyhovuje. Na kopci se v podstatě všechny rozdíly smazávají. Když na sebe dáte expediční bundu a péřové kalhoty, nasadíte kulicha a lyžařské brýle, ani nepoznáte, jestli jde o ženu nebo o muže. Ale když zrovna nelezete a třeba několik dní čekáte v základním táboře je příjemné, když se pak pánové o vás gentlemansky starají.
Jaké oblečení si sebou berete?
U spodních vrstev dávám přednost přírodním materiálům, tady jednoznačně vede merino vlna. Úžasně funkční záležitost, zvláště ji oceníte i po několika denním nošení v podmínkách, kde se zrovna moc prát nedá. No a pak následuje klasické vrstvení, tedy softshellové a gore-texové vrstvy. Do extrémní zimy opět klasika, péřový komplet - kalhoty a bunda.
Máte nějaký kopec na který byste se chtěla vrátit? A jaký je Váš vysněný vrchol, který chcete ještě zdolat?
Před třemi měsíci jsem se vrátila ze své poslední expedice na druhou nejvyšší horu světa K2. Bohužel masivní lavina, která smetla celý třetí výškový tábor, předčasně ukončila lezeckou sezónu. Byl to nádherný příběh, který pro mne ještě není uzavřený a tedy i důvod, proč bych se tam ráda vrátila.
Jak se kombinuje takováto záliba v lezení s rodinou? Víme že máte dvě děti, jak to zvládáte?
V tomto ohledu jsem sobec. Aby byla moje rodina šťastná, tak musím být v první řadě šťastná já. A k tomu hory a s tím spojené výzvy, ve svém životě potřebuji. Samozřejmě je to teď s dětmi jiné a v mnoha ohledech těžší. Nebudu zastírat, jak moc se mi stýská, když odjíždím bez nich. Ale o to jsou hezčí návraty, společné chvíle si pak tím víc užívám.
Chodíte s dětmi po horách?
Dcera s námi už od svých pěti let leze lehčí ferraty, syn je zatím hájený a hory si užívá ze své krosny na našich zádech.
Kdo je u Vás víc vybavený děti a nebo vy? Zastaví Vás špatné počasí k tomu jít s dětmi ven?
No, u nás je to tak trochu studený odchov. Vyrážíme za každého počasí a ačkoliv bych si to na žádné ze svých expedic nedovolila, při běžných rodinných výletech vybavení občas podcením. Tak se pak přihodí, že sem tam někde pěkně zmokneme nebo lehce promrzneme, ale jak na to pak rádi vzpomínáme. Jo, znáte to, co vás nezabije...
Co na sobě nejraději nosíte, když nejdete do hor?
Šaty, sukně, cokoliv ženského. Móda mě baví. V tomhle mě asi nejvíc ovlivnil Londýn. Vypovídá o tom i můj nemalý šatník a botník. Britové jsou kouzelní v tom, jak si dokáží užívat módu a barvy i navzdory počasí.
Co se Vám na SKHOOP líbí?
Barvy a ženské střihy. Elegance s trochou extravagance ve sportovním oblékání. A navíc to dělají ženy pro ženy a je to z toho cítit. Teď jsem se vrátila z prvního lyžařského víkendu letošní sezóny a v SKHOOP oblečku jsem na kopci doslova zářila!
Děkujeme moc za rozhovor a držíme palce u dalších expedic.
Datum rozhovoru: 24. 10. 2016
Jaké oblečení SKHOOP Klára nosí?
- Péřová sukně Short Down měděná - www.northshop.cz/short-down-skhoop-medena/
- Péřová bunda Down Hood měděná - www.northshop.cz/bunda-down-hood-medena/
- Merino spodní triko T-neck - www.northshop.cz/merino-t-neck-cerna/
- Čepice Tasel - www.northshop.cz/cepice-tassel-skhoop-bila/
- Kabát do deště Rain&WInd - www.northshop.cz/kabat-rain-wind
Jaké hory Klára už zdolala:
- Aconcagua (6 962 m n.m.) - J. Amerika rok 2005
- Cho Oyu (8 201 m n.m.) - Himálaje rok 2006 - jako historicky druhá češka zdolala tento vrchol
- Mount Everest (8 848 m n.m.) - Himálaje rok 2007 - jako historicky první češka zdolala tento vrchol
- Mount McKinley nebo také Denali (6 190 m n.m.) - S. Amerika rok 2013
- Elbrus (5 642 m n.m.) - Evropa rok 2013
- Pokus o zdolání K2 (8 611 m n.m.) - Himálaj rok 2016 - vystoupáno do C2 (6 700 m n.m.), poté výstup zhatila lavina.